Stres nám dokáže zkazit celý den. Podepíše se na naší náladě, na našich pocitech a ovlivňuje naše prožitky. Jeho vnímání je ale výlučně individuální. Stres se nedá měřit žádnými metrikami, protože každý z nás je jiný a každý z nás má také jiný práh vnímavosti vůči stresu.
Být ve stresu po krátkou dobu v určitých chvílích našeho života je zcela normální. Malá dávka stresu na nás dokonce může mít pozitivní vliv. Dodá nám energii a vybudí nás k lepšímu výkonu. Když je ale tlaku příliš nebo trvá moc dlouho, může se ze stresu stát problém.
Poplach v hlavě
Stresová reakce zahrnuje celou řadu fyziologických změn. Tato kombinace reakcí na stres, známá také jako reakce „bojuj nebo uteč“, se vyvinula jako mechanismus přežití. Umožňuje nám rychle reagovat na život ohrožující situace.
V dnešní době se už ale dávno nejedná výlučně o přímé ohrožení života, které v nás stresovou reakci spouští. Ve většině případů jde o psychologické hrozby typu příprava na zkoušky nebo veřejné vystoupení.
Náš mozek však vnímá jako stresující i ty podněty, u kterých si to častokrát neuvědomujeme. Patří mezi ně například zvýšená hlasitost zvuku ve sluchátkách, agresivní chování, překročení povolené rychlosti, děsivé momenty ve filmu, nadměrný fyzický výkon anebo různé tělesné stavy jako jsou infekce, úrazy, otravy jídlem, spánkový deficit či něco tak přirozeného, jako je menstruace.
Aktivace mechanismu přežití nabourává naše zdraví
Krátkodobý stres pro nás může být užitečný. Ve chvílích nebezpečí nám může zachránit i život. Dlouhodobé nebo opakované vystavení stresu si však v průběhu času vymůže daň na našem zdraví. Výzkumy indikují, že chronický stres přispívá k vysokému krevnímu tlaku, podporuje tvorbu usazenin ucpávajících tepny, a způsobuje mozkové změny, které mohou přispívat k úzkostem, depresi a závislosti. Může být také příčinou vzniku obezity. To jsou obecně známá fakta. Stres ale může mít negativní vliv také a naše orgány a jejich systémy.
Kůže
„Kůže je zrcadlem naší duše.“ Za tímto příslovím je hodně pravdy. Stres má velký vliv na kvalitu naší pleti a projevy nedokonalosti naší pleti jsou zpravidla prvním viditelným příznakem, kterého si všimneme. Často si je ale do souvislosti se stresem nedáváme. Velká zátěž, a to jak psychická, tak i fyzická, může vyvolat například herpes, podráždění kůže, nebo akné. Naše kůže může být daleko citlivější než obvykle a může reagovat na námi běžně používanou kosmetiku zarudnutím, svěděním nebo tvorbou pupínků.
Pleť se nám může také více mastit anebo naopak vysušovat. To je důsledek změny hormonálních hladin, ke kterým při stresu dochází. Zvýšená produkce kortizolu způsobí rozkolísání hladin i ostatních hormonů, a to včetně pohlavních hormonů. Nadměrná tvorba estrogenu a testeronu způsobí, že se nám pleť začne více mastit, ucpávají se mazové žlázy a vznikají zánětlivé reakce na kůži. Výsledkem je pak pleť posetá černými tečkami (kamedony) anebo pupínky.
Zažívací trakt
V rámci stresové reakce dochází k aktivaci amygdaly (našeho emočního centra). Ta vysílá signály k vyprázdnění obsahu střev a vylučovacího ústrojí, které za normálních okolností spotřebovávají velké množství energie ke zpracování potravy. (Proto před náročnou zkouškou či pohovorem jdete na toaletu častěji než obvykle.) Veškerá energie se pak přesouvá do svalů a mozku, zpomaluje se zažívání a kognitivní funkce jedou na plné obrátky. Tělo je připraveno na boj nebo útěk. Při dlouhodobějším stresu dochází také ke stimulaci stresově podmíněné reakci střeva, která ovlivňuje složení a aktivitu střevního mikrobiomu.
Díky zvýšené kyselosti prostředí v žaludku, ke které během stresu dochází, se může objevit reflux, případně bolesti žaludku. Stres je také pravděpodobnou příčinou vzniku Syndromu dráždivého tračníku (IBS).
Játra
Ve stresových situacích naše játra produkují více krevního cukru, aby nám dodala více energie potřebné k přežití. Při déle trvajícím či chronickém stresu, kdy se v těle produkuje více inzulínu kontinuálně, dochází ke zvýšené aktivaci center hladu v našem mozku. To zapříčiní, že začneme vyhledávat větší množství vysoko kalorické stravy, které vede k nárůstu hmotnosti. Dlouhodobě pak nadměrná produkce inzulinu spojená se změnami stravovacích návyků způsobuje tzv. inzulinovou rezistenci a může vést ke vzniku cukrovky.
Nervová, imunitní a rozmnožovací soustava
Chronický stres také v důsledku dlouhotrvající svalové tenze způsobuje bolesti hlavy a migrény, snižuje libido a negativně ovlivňuje zdraví pohlavních orgánů. Snižuje produkci pohlavních hormonů, která u mužů způsobuje erektilní dysfunkce a impotenci, u žen pak může být příčinou nepravidelné, silné anebo bolestivé menstruace a může zhoršovat projevy premenstruačního syndromu. Stres je také považovaný za hlavní příčiny neplodnosti. V neposlední řadě snižuje stres přirozenou obranyschopnost našeho organismu a může prodloužit dobu rekonvalescence.
Techniky pro boj s chronickým stresem
Se stresem se potkáváme téměř denně a nemůžeme ho z našich životů úplně eliminovat. Mnoho lidí ale se stresem neumí pracovat a nedokáže najít způsob, jak jej zbrzdit. Chronický mírný stres udržuje stresovou reakci organismu neustále aktivovanou. Naše tělo zůstává ve střehu a může se zpět do reakčního módu kdykoliv přepnout. A to není pro organismus nic dobrého. Po určité době se napětí projeví na vašem zdravotním stavu.
Je to stejné, jako kdybyste šlapali vodu na jednom místě. Udržujete se „jen“ nad hladinou a přitom se nesmírně vyčerpáváte. Po čase Vám prostě dojdou síly.
Je proto velice důležité naučit se se stresem správně pracovat. Mezi nejúčinnější techniky, které Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje, patří:
- Dechová cvičení a hluboké dýchání ke zklidnění duše a těla (meditace) – hluboké dýchání je skvělý způsob, jak zklidnit sympatický nervový systém, který řídí reakci těla na vnímanou hrozbu.
- Dostatek odpočinku i relaxace a čas vyhrazený pro sebe.
- Dostatek kvalitního spánku
- Zdravý jídelníček s vysokým podílem výživově bohatých jídel a dostatkem vitamínů a minerálů. Zejména pak těch, které se při stresu vyčerpávají (např. vitamíny A, B, C a E). Pomoci mohou také adaptogeny, jako je ashwagandha, tulsi nebo asijský ženšen.
- Pravidelná fyzická aktivita a cvičení.
- Omezování času stráveného na sociálních sítích a sledováním zpráv.
- Komunikace s lidmi, které máte rádi.
- Vytváření seznamů a plánování, které umožní lepší organizaci času.
- Nastavení denních rutin a jejich dodržování.
- Vědomá kontrola práce se stresem (Mindfulness) – vyhýbání se kompenzaci stresu nezdravým způsobem (přejídání se, zvýšená konzumace cukru, alkoholu, cigaret aj.), a naopak využívání zdravých technik k odbourávání stresu jako např. vedení deníku.
Závěr:
Stres je přirozená reakce organismu na nebezpečí, která se ověřila dlouhými roky evolučního vývoje. Ve své krátkodobé podobě pro nás může být prospěšný a nabudit nás k lepšímu výkonu, z dlouhodobého pohledu je ale pro náš organismus zatěžující. Pokud jsme vystavěni přívalům opakovaného nebo dlouhotrvajícího chronického stresu, má to zásadní vliv na naše zdraví. Je tedy zcela klíčové zaměřit se na techniky jeho zvládání a zklidňování organismu. Dejte svému tělu najevo, že není třeba se ničeho obávat a chraňte jej tak před kradmou, ale zásadní újmou.
Zdroje:
https://www.mayoclinichealthsystem.org/hometown-health/speaking-of-health/5-tips-to-manage-stress
https://www.health.harvard.edu/staying-healthy/understanding-the-stress-response
https://www.who.int/news-room/questions-and-answers/item/stress