Proč vzniká PMDD: biologické souvislosti, hormony a vliv stresu

Premenstruační dysforická porucha (PMDD – Premenstrual Dysphoric Disorder) je závažnější forma premenstruačních obtíží, která se nejvýrazněji promítá do psychiky. Na rozdíl od běžného PMS se neomezuje pouze na fyzický diskomfort, ale je typická intenzivními změnami nálady, emocí a chování. V některých případech může výrazně narušovat pracovní výkon, studium i mezilidské vztahy.

Odborné zdroje uvádějí, že PMDD se může týkat přibližně 3–8 % žen v reprodukčním věku. První projevy se často objevují po menarché a u části žen mohou s časem nabývat na intenzitě. Jedním z důvodů, proč bývá PMDD dlouho přehlížena, je i její podobnost s PMS – zároveň však platí, že u PMDD bývá dopad na psychickou pohodu a fungování výrazně hlubší.

V tomto článku se zaměříme na hlubší biologické souvislosti premenstruační dysforické poruchy (PMDD) a pokusíme se odpovědět na otázku, proč u některých žen dochází k výrazné psychické reakci na běžné hormonální změny během cyklu.

Konkrétně si vysvětlíme:

• Jakou roli hraje progesteron a jeho metabolit allopregnanolon v regulaci nálady

• Proč u žen s PMDD nejde primárně o „hormonální nerovnováhu“, ale o zvýšenou citlivost mozku na hormonální výkyvy

• Jak funguje vztah mezi GABA systémem, serotoninem a emoční stabilitou

• Jak může dlouhodobý stres nebo trauma v raném věku ovlivnit regulaci stresové osy (HPA osa)

• Proč se o PMDD dnes mluví jako o neuroendokrinní poruše s biologickým podkladem, nikoli pouze o „psychickém problému“

• Jaké biologické mechanismy dnes zmiňuje aktuální vědecká literatura

Pokud hledáte přehled příznaků, diagnostiky a možností řešení PMDD, doporučujeme také náš komplexní článek věnovaný této problematice. Tento text se soustředí především na biologické pozadí a mechanismy vzniku PMDD.

Jak může PMDD vypadat v běžném životě

„Mám pořád hlad. Mám neuvěřitelnou chuť na sladké, hlavně na čokoládu… Častěji reaguji ve špatných vzorcích… Taky mám daleko pesimističtější pohled na svět… A často taky brečím,“ popisuje své prožívání před menstruací Lucka, dvacetiletá studentka. Dodává, že s blížící se menstruací se obtíže stupňují: „Nechce se mi být s lidmi, ale pak si zase připadám osamělá… Kolikrát se mi stane, že se nedonutím dojít ani na přednášku.“

Podobné zkušenosti mají společný rys: nejde jen o „horší náladu“. Ženy často popisují kvalitativně odlišné prožívání – výrazně intenzivnější emoční reaktivitu, úzkost, smutek nebo vnitřní napětí, které se opakuje v pravidelném cyklickém vzorci. To může být zátěž nejen pro samotnou ženu, ale i pro její okolí, které změny chování často nedokáže správně interpretovat.

PMDD vs. PMS: kde leží zásadní rozdíl

PMS i PMDD se objevují ve vztahu k menstruačnímu cyklu, typicky v jeho druhé polovině. Zásadní rozdíl však spočívá v intenzitě a dopadu příznaků. Zatímco PMS se může projevovat mírnějšími výkyvy nálady, únavou nebo fyzickými obtížemi, PMDD je spojována především s výraznými psychickými symptomy, které mohou zásadně snižovat kvalitu života. 

PMDD bývá někdy laicky označována jako „extrémní PMS“ nebo „silné premenstruační deprese“, ačkoli odborně se jedná o samostatnou diagnostickou jednotku.

PMDD je zároveň uvedena v diagnostických klasifikacích (např. DSM-5, ICD-11). To je důležité i z praktického hlediska: při výrazných obtížích existuje rámec, jak je odborně posuzovat a jak postupovat v diagnostice.

Typické příznaky PMDD a jejich časový průběh

Pro PMDD je charakteristický zejména časový vzorec: obtíže se nejčastěji objevují v luteální fázi cyklu (přibližně 1–2 týdny před menstruací) a obvykle odeznívají krátce po začátku krvácení. Právě tato cykličnost je jedním z klíčových rozlišovacích znaků.

PMDD bývá spojována s psychickými i fyzickými projevy. Psychické symptomy mohou zahrnovat depresivní ladění, výrazné výkyvy nálady, úzkost, vnitřní napětí, podrážděnost a emoční výbuchy, sníženou schopnost zvládat stresové situace, zhoršenou koncentraci nebo ztrátu zájmu o běžné aktivity. Fyzicky se mohou objevovat poruchy spánku, únava, bolesti hlavy, citlivost prsou, nadýmání či změny chuti k jídlu.

Zároveň je důležité dodat, že podobné symptomy mohou provázet i jiné zdravotní stavy (např. úzkostné a depresivní poruchy nebo onemocnění štítné žlázy). Proto je při podezření na PMDD vhodné odborné posouzení a vyloučení jiných příčin.

Jaké jsou příčiny PMDD 

Přesná příčina premenstruační dysforické poruchy (PMDD) zatím není jednoznačně objasněna. Současné odborné poznatky však naznačují, že se obvykle nejedná o „klasickou hormonální nerovnováhu“ ve smyslu trvale zvýšených nebo snížených hladin pohlavních hormonů. Výzkum spíše poukazuje na zvýšenou citlivost centrální nervové soustavy na přirozené hormonální změny, které během menstruačního cyklu probíhají.

V odborné literatuře jsou nejčastěji zmiňovány souvislosti s kolísáním estrogenu a progesteronu a s navazujícími mechanismy v mozku. Významnou roli může sehrávat například:

• serotonin – neurotransmiter podílející se na regulaci nálady, emocí a spánku,

• GABA systém – který je spojován se zklidněním nervové soustavy,

• neuroaktivní steroidy vznikající z progesteronu, zejména allopregnanolon.

Podle přehledové studie publikované v databázi National Institutes of Health (PMC10176022) nejsou hladiny estrogenu a progesteronu u žen s PMDD obecně odlišné od hladin u žen bez této poruchy. Rozdíl se však může projevovat v tom, jak mozek na tyto normální hormonální výkyvy reaguje. U části žen může být tato reakce výraznější, což se následně promítá do změn nálady, zvýšené úzkosti, emoční lability nebo poruch spánku, zejména během luteální fáze cyklu.

Studie dále upozorňují na možný vliv genetických faktorů a rozdílů v citlivosti mozkových receptorů na hormonální signály. To znamená, že u některých žen může být biologická odpověď na běžné cyklické změny intenzivnější, aniž by samotné hladiny hormonů byly patologicky změněné.

Z hlediska klasifikace je PMDD oficiálně uznána jako samostatná diagnostická jednotka. Světová zdravotnická organizace ji v roce 2019 zařadila do Mezinárodní klasifikace nemocí (ICD-11) mezi poruchy nálady. V americkém Diagnostickém a statistickém manuálu duševních poruch (DSM-5) je PMDD uvedena od roku 2013. Tento krok odráží rostoucí vědecký konsenzus, že se jedná o závažnou poruchu s biologickými a neuroendokrinními souvislostmi, nikoli o „přehnané PMS“.

Vliv životního stylu a vnějších faktorů

Odborné zdroje zároveň uvádějí, že intenzitu obtíží mohou ovlivňovat i faktory související s životním stylem a celkovou zátěží organismu. Mezi nejčastěji diskutované patří:

• dlouhodobý psychický stres,

• nedostatek kvalitního spánku,

• nízká míra pohybové aktivity,

• jednostranně složená strava,

• užívání hormonální antikoncepce u některých žen,

• vystavení látkám označovaným jako hormonální disruptory.

Tyto faktory samy o sobě PMDD nevyvolávají, mohou však přispívat ke zvýšené citlivosti organismu na hormonální změny a tím ke zhoršení premenstruačních obtíží.

Stres a PMDD: proč se mluví o souvislosti 

V souvislosti s PMDD se často zmiňuje i role stresu – zejména proto, že dlouhodobá stresová zátěž snižuje schopnost nervové soustavy regenerovat a může zhoršovat emoční reaktivitu. U části žen se v odborné literatuře diskutuje také souvislost mezi prožitým traumatem v dětství a zvýšenou citlivostí na stresové i hormonální podněty. Je důležité držet se přesné interpretace: nejde o jednoduchou rovnici „stres způsobí PMDD“, ale o to, že u citlivějších žen může stres zhoršovat průběh a zvyšovat intenzitu obtíží.

(Zde se nabízí přirozený prolink na váš článek o stresu, protože čtenářky často hledají praktické nástroje práce se stresem.)

Pokud víme, že zvýšená citlivost na hormonální výkyvy může souviset i s dlouhodobou stresovou zátěží a regulací nervové soustavy, dává smysl zaměřit se na podporu organismu komplexně – nejen psychologicky, ale i nutričně. 

Podpora hormonální rovnováhy a psychické stability

V Herbanicum vycházíme z toho, že podpora organismu při cyklických obtížích by měla být komplexní. Naše doplňky stravy jsou navrženy tak, aby:

• přispívaly k normální činnosti nervové soustavy (např. vitamíny skupiny B),

• podporovaly normální psychickou činnost,

• přispívaly k ochraně buněk před oxidačním stresem,

• podporovaly přirozenou hormonální aktivitu jako součást zdravého životního stylu.

Nejedná se o léčbu PMDD, ale o podporu organismu v období zvýšené zátěže.

Biologické mechanismy PMDD (progesteron & allopregnanolon)

Progesteron a jeho vliv na mozek

Progesteron je ženský pohlavní hormon, který se přirozeně zvyšuje po ovulaci během luteální fáze cyklu. Kromě své role v reprodukčním systému má také významný vliv na centrální nervový systém – snadno totiž prochází hematoencefalickou bariérou a ovlivňuje mozkové struktury spojené se zpracováním emocí.

Současné výzkumy naznačují, že u části žen s PMDD nemusí být problémem samotná hladina progesteronu, ale spíše zvýšená citlivost mozku na jeho kolísání. Tato zvýšená reaktivita může souviset se změnami aktivity emočních center mozku (např. amygdaly), což se může projevit zvýšenou podrážděností, úzkostí nebo emoční labilitou během luteální fáze cyklu.
(Zdroj: ScienceDirect, S0091302220300479)

Allopregnanolon: klíčový metabolit progesteronu

Allopregnanolon je neuroaktivní steroid vznikající z progesteronu. Ovlivňuje GABA receptory v mozku, které se podílejí na regulaci napětí, úzkosti a emoční stability.

V odborné literatuře se diskutuje, že u žen s PMDD může docházet k odlišné reakci mozku na kolísání allopregnanolonu. Nejde tedy o „nadbytek hormonu“, ale o rozdílnou citlivost nervového systému na jeho přirozené změny během cyklu.

Zajímavé je, že zatímco v těhotenství může mít allopregnanolon stabilizační účinek na náladu, u žen s PMDD může být reakce na jeho pokles na konci luteální fáze výraznější.
(Zdroj: ScienceDirect, S0306453016308812)

Stres v raném věku zvyšuje pravděpodobnost rozvoje PMDD

Svou roli při rozvoji premenstruačních poruch může sehrávat také stres, zejména dlouhodobý nebo intenzivní stres prožitý v raném dětství. Odborná literatura upozorňuje, že chronická stresová zátěž a trauma mohou v raných vývojových obdobích – případně již během nitroděložního vývoje – ovlivnit vývoj mozku a dlouhodobě modifikovat jeho fungování.

Zásadní roli zde hrají tzv. neuroaktivní steroidy, včetně allopregnanolonu (metabolitu progesteronu), a regulace stresové osy HPA (hypotalamus–hypofýza–nadledviny). Studie publikovaná na PubMed (PMID: 25688636) uvádí, že stres v raném věku může vést ke změnám ve funkci HPA osy, k vyšší úzkostné reaktivitě, změnám v chování a ke zvýšené citlivosti na stresové podněty v dospělosti.

Dlouhodobé změny ve stresové odpovědi organismu se mohou projevit například:

• zvýšenou podrážděností a emoční labilitou,

• poruchami spánku,

• zvýšeným vnitřním napětím a úzkostnou reaktivitou,

• změnami v regulaci pozornosti a exekutivních funkcí.

Prožité trauma může mít negativní vliv na regulování emocí (jejich rozpoznávání, zvládání ale i zpracovávání emocí) a zvyšovat reakce organismu na stresové podněty i hormonální změny.  Odborné práce dostupné v databázi PMC (např. PMC2750879) poukazují na to, že prožité trauma může dlouhodobě pozměnit chemické procesy v mozku a deregulovat hladiny serotoninu – klíčového hormonu pro regulaci nálady. Stresující zážitky v dětství a prožitá traumata proto vědci v současnosti řadí mezi závažné rizikové faktory rozvoje PMS a PMDD.  (Zdroj: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC2750879/). 

Je však důležité zdůraznit, že nejde o jednoduchý kauzální vztah typu „stres způsobí PMDD“. Spíše se předpokládá, že u geneticky nebo biologicky citlivějších žen může časné trauma a chronický stres zvýšit zranitelnost nervové soustavy a zesílit reakci na běžné hormonální fluktuace v luteální fázi cyklu.

Proto může mít práce se stresem význam nejen obecně pro psychické zdraví, ale i v kontextu premenstruačních obtíží. Praktické informace o tom, jak stres ovlivňuje hormonální regulaci a jak s ním dlouhodobě pracovat, najdete také v našem článku o stresu a jeho vlivu na hormonální rovnováhu.

Jak postupovat, pokud máte podezření na PMDD

Pokud máte pocit, že se vaše psychické obtíže vázají na konkrétní fázi cyklu, bývá užitečné několik cyklů systematicky sledovat jejich průběh. V praxi se často doporučuje jednoduché denní zaznamenávání příznaků (nálada, úzkost, podrážděnost, spánek a dopad na fungování) – ne proto, aby si žena „dokazovala, že to není v hlavě“, ale proto, že cyklický vzorec je pro odborné posouzení zásadní.

V dalším kroku je vhodné obtíže konzultovat s odborníkem. V praxi může být prvním kontaktem gynekolog, praktický lékař, případně psychiatr nebo klinický psycholog – volba záleží na dominanci příznaků a dostupnosti péče. Součástí vyšetření může být i vyloučení jiných zdravotních příčin podobných obtíží.

U některých žen se PMDD překrývá s výraznými premenstruačními obtížemi, kde může mít smysl pracovat i s nutriční podporou jako součástí komplexní péče.

Kdy vyhledat odbornou pomoc bez odkladu

Pokud se objevují velmi intenzivní depresivní stavy, úzkostné propady, panické ataky, nebo pokud má žena pocit, že situaci nezvládá, je na místě obrátit se na zdravotnického odborníka co nejdříve. To platí zejména v případě výskytu sebepoškozujících myšlenek – v takové situaci je důležité vyhledat okamžitou pomoc (např. kontaktovat krizovou linku nebo nejbližší zdravotnické zařízení).

Závěr: Získat zpět kontrolu nad druhou polovinou cyklu

Premenstruační dysforická porucha není „přehnané PMS“. Je to stav, který může výrazně zasahovat do psychické stability, mezilidských vztahů i pracovního fungování. Klíčovým znakem je opakovaný cyklický průběh obtíží, typicky vázaný na luteální fázi cyklu.

Dobrou zprávou však je, že porozumění biologickému podkladu PMDD přináší ženám něco zásadního:
jasný rámec a možnost aktivně pracovat s tím, co mohou ovlivnit.

Vedle odborné péče může mít smysl vytvořit si vědomý podpůrný režim právě pro druhou polovinu cyklu – zaměřený na:

• stabilizaci spánku,

• systematickou práci se stresem,

• a nutriční podporu nervového systému.

Mnoha ženám přináší úlevu už samotný pocit, že nejsou „přehnané“, ale že jejich tělo reaguje citlivěji na hormonální změny – a že s tím lze pracovat.

Pokud víte, že se u vás obtíže opakují pravidelně, může být právě teď vhodný čas začít budovat vlastní cyklický režim péče.

Nejste přehnaná. Vaše tělo reaguje citlivěji.

Můžete však vytvořit podpůrný režim, který vám pomůže druhou polovinu cyklu zvládat stabilněji a s větším klidem.